Teplotní horská dráha: Od 0 °C po 20 °C
Nejvyšší teplotu dne zaznamenala meteostanice Brno Královo Pole, kde teploměr vystoupal na 20,2 °C. Téměř letní hodnoty potěšily také obyvatele Zašové na Vsetínsku (19,8 °C) a Žerotína na Olomoucku (18,5 °C). Moravské a slezské nížiny tak zažily pravé jarní teplo, které lákalo k procházkám a práci na zahrádkách.
Na druhé straně republiky však panoval zcela odlišný příběh. Nejchladněji se v noci a ráno probouzelo v Dolní Cerekvi na Jihlavsku, kde teplota klesla na 0,2 °C. Studené ráno potvrdily také stanice v Bezděkově pod Třemšínem (3,8 °C), Nové Pace (5,3 °C) nebo v Konstantinových Lázních (5,2 °C). V Jihlavě naměřili 4,2 °C a na brněnské stanici VŠPJ dokonce pouhých 3,7 °C. Tento obrovský rozdíl mezi denními maxima a ranními minimy dokazuje, jak proměnlivé dokáže být květnové počasí uprostřed českého vnitrozemí.
Vítr jako bič: Nárazy přes 78 km/h
Dnešní den nebyl jen o teplotách. Atmosféra byla neklidná také díky větru, který na některých místech dosáhl velmi silných nárazů. Absolutní maximum zaznamenala stanice Václavovice u Ostravy, kde vítr v nárazu foukal rychlostí 78,1 km/h. Taková rychlost odpovídá téměř silné vichřici a jistě zamávala s korunami stromů i nezajistěnými předměty.
Silnější poryvy zaznamenaly také Čechtice na Pelhřimovsku (41,8 km/h), Frýdlant v Čechách (38,6 km/h) nebo Žerotín (36,7 km/h). Naopak v údolích a zázemí, jako například v Bezděkově pod Třemšínem nebo v Táboře, se vítr téměř neprojevil a průměrné rychlosti nepřesáhly 4 km/h. Tento kontrast ukazuje, jak moc závisí pocitové počasí na lokálním terénu a expozici stanice.
Srážky jen na výběr, sucho přetrvává
Přestože se nad Českem vyskytovaly přeháňkové oblaky, většina území zůstala suchá. Nejvíce srážek zaznamenala stanice Chotěšov na jižním Plzeňsku, kde spadlo 5,4 mm deště. Výrazněji pršelo také v Srchu u Pardubic (3,0 mm) a v Novém Městě pod Smrkem na Liberecku (3,3 mm). Na Vysočině naměřili 2,4 mm ve VŠPJ Jihlava a 2,2 mm v Dolní Cerekvi.
Na mnoha dalších stanicích však dnes nepadla ani kapka. Praha 5 Jinonice, Kladno, Brno Soběšice, Kojetice u Prahy nebo Žerotín hlásily nulové srážky. V kontextu rekordně suchého jara, o kterém jsme nedávno informovali, jde o znepokojivou zprávu. Půda na velké části republiky zůstává výrazně pod normálem a ojedinělé přeháňky situaci zatím nezlepšují.
Proč takové rozdíly během jednoho dne?
Teplotní rozdíl přesahující 20 stupňů mezi Brnem a Vysočinou není náhoda. Primární roli hraje nadmořská výška a radiační ochlazování. Vysočina leží výše, kde se vzduch ochlazuje rychleji, a v bezoblačných nocích uniká teplo do vesmíru intenzivněji než v nížinách. Naopak Moravská nížina, chráněná před chladnými severními větry a často ležící pod inverzní vrstvou, si udržuje teplejší podmínky.
Dalším faktorem je tlaková níže, jejíž vliv se projevil zejména na nízkém tlaku v Neratovicích (990 hPa). Tento nízký tlak přispěl k přeháňkové činnosti na některých místech a k neklidné atmosféře s výraznými konvektivními poryvy větru. Čechy a Morava se tak ocitly v jemném střetu mezi teplým jihovýchodním prouděním a chladnějším severozápadním vzduchem.
Večerní bilance
Ke konci dne se teploty na většině stanic ustálily mezi 7 až 14 °C. V Brně Králově Poli večer ještě drželo 12,6 °C, Praha 5 Jinonice hlásila 11,7 °C a Ostravsko se ochladilo na 12,4 °C ve Václavovicích. Tlak se postupně vyrovnává, ale atmosféra zůstává dynamická. Květnové počasí tak opět ukázalo svou dvojí tvář: zatímco jedni si užívali téměř letního dne, druzí se museli spokojit s chladným jarním ránem a ojedinělým deštěm.
Proč bylo dnes v Brnu o 20 °C tepleji než na Vysočině?
Hlavní příčinou je nadmořská výška a radiační ochlazování. Vysočina leží výše, kde teplejší vzduch uniká do atmosféry rychleji. Brno jako nížinná oblast si udržuje teplo lépe, zvláště pokud je slunečné počasí a slabý vítr. Lokální terén a městský tepelný ostrov mohou rozdíl ještě zvýraznit.
Jaký vítr je považován za silný náraz a kdy je nebezpečný?
Náraz větru o rychlosti 78 km/h, jaký dnes zaznamenaly Václavovice, odpovídá téměří silné vichřici. Pro srovnání: silný vítr začíná kolem 60 km/h, vichřice kolem 90 km/h. Při rychlostech nad 70 km/h mohou padat větve stromů, hrozí poškození střech a převržení nezajistěných předmětů. V takových chvílích je vhodné se zdržovat uvnitř budov.
Proč některé stanice hlásily nulové srážky, zatímco jinde pršelo?
Dnešní srážky byly převážně přeháňkového charakteru vznikající v důsledku konvekce — to znamená, že se tvořily lokální bouřkové buňky, které zasáhly jen úzké pásy území. Zatímco Chotěšov nebo Srch zachytili srážkovou buňku, jiné oblasti zůstaly zcela suché. Tento fenomén je typický pro nestabilní jarní počasí.
