Tornádo, jedna z nejmocnějších atmosférických sil, vzniká za specifických podmínek, kdy se střetávají protichůdné vzdušné masy. Ačkoli přesný mechanismus jeho vzniku stále není zcela prozkoumán, meteorologové identifikovali klíčové faktory, které k jeho formování vedou. Základem je kombinace teplého vlhkého vzduchu u zemského povrchu a chladného suchého vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry.
Rolí supercelární bouře: Kolébka tornád
Většina silných tornád vzniká v tzv. supercelárních bouřích (supercely). Tyto bouře se vyznačují rotujícím vzdušným prouděním (mezocyklónou), které vytváří vertikální „komín“ stoupavého vzduchu. Rotace vzniká díky větrnému střihu – změně rychlosti a směru větru s výškou. Když se tento rotující válec vzduchu nakloní do svislé polohy, začne „nasávat“ teplý vzduch od země, čímž se rotace zrychluje.
Od mezocyklóny k nálevce: Zrození funelu
Jak rotace v supercele zesiluje, na spodní straně bouře se vytváří nálevkovitý oblak (funnel cloud). Ten se stává tornádem ve chvíli, kdy se dotkne země. Proces dotyku je stále předmětem výzkumu, ale klíčovou roli hraje interakce rotujícího proudu se zemským povrchem a místními turbulencemi. Viditelný „chobot“ tornáda tvoří kondenzovaná voda a zachycené částice prachu či trosek.
Fujitova stupnice: Měření ničivé energie
Intenzitu tornád hodnotíme pomocí Fujitovy stupnice (EF Scale), která kategorizuje víry od EF0 (slabé) po EF5 (ničivé). Stupnice vychází z rychlosti větru a způsobených škod. Například EF3 tornado dosahuje rychlosti 218–266 km/h a dokáže vytrhávat stromy i ničit zděné domy. Přesné měření větru je však obtížné – anemometry často tornádo přežijí jen výjimečně.
Proč jsou předpovědi tornád tak složité?
Ačkoli meteorologové umí identifikovat oblasti s vysokým rizikem vzniku tornád (tornádovou synoptickou situaci), přesné určení času a místa vzniku zůstává výzvou. Důvodem je malá prostorová rozlehlost tornád (široká často jen stovky metrů) a rychlost jejich vzniku. Moderní Dopplerovské radary však dokážou detekovat rotaci v bouřích, což umožňuje vydávat varování až 30 minut před dopadem.
Zajímavost: Ne všechna tornáda jsou klasická
Kromě „standardních“ tornád existují i méně časté typy. Vírové proudy (gustnado) vznikají při prudkých sestupných proudech z bouře a nemají spojení s oblačností. Nad vodními plochami se tvoří vodní tornáda, která jsou obvykle slabší, ale mohou být nebezpečná pro lodě.