Shrnutí v bodech
- Turbína v německém Lingenu disponuje výkonem 34 MW a dosahuje až desetinásobku kapacity dosavadních testovacích zařízení.
- Spalovací komora zvládá plynulý přechod mezi zemním plynem a vodíkem v rozmezí 0 až 100 procent paliva.
- Zkušební provoz potrvá několik měsíců a palivo dodává elektrolyzér s cílovou kapacitou 300 MW do roku 2027.
Zkoušky v elektrárně Emsland
Do plného testovacího režimu vstoupilo zařízení 6. listopadu 2026. Oficiálního spuštění v areálu plynové elektrárny Emsland se zúčastnilo přibližně 130 hostů z politické sféry, průmyslu a výzkumu, včetně dolnosaského premiéra Olafa Liese a japonské velvyslankyně Micuko Šino. O události informoval web Energies Media i oficiální zástupci v tiskové zprávě RWE.
Projekt vznikl v mezinárodní spolupráci. Technologický vývoj turbíny vedla společnost Kawasaki Heavy Industries, přičemž financování podpořila japonská vládní organizace NEDO pro výzkum a vývoj nových energetických technologií. Cílem polních zkoušek je ověřit mechanické chování spalovacího systému při různých typech zatížení v reálné síti.
Technické parametry a palivová flexibilita
Instalovaná turbína dosahuje jmenovitého elektrického výkonu 34 MW. V sektoru pilotních vodíkových zdrojů jde o výrazný posun, protože dosavadní zkušební jednotky dosahovaly zhruba desetinových hodnot. Konstrukce hořáků umožňuje spalovat směsi zemního plynu a vodíku v libovolném poměru v rozmezí 0 až 100 % vodíku.
Spalování vodíku klade specifické nároky na technologii. Vodík hoří při vyšší teplotě a s výrazně vyšší rychlostí plamene než zemní plyn, což zvyšuje tepelné namáhání materiálů a tvorbu oxidů dusíku (NOx). Nový spalovací systém Kawasaki byl navržen tak, aby tyto emise udržel v předepsaných limitech i při stoprocentním podílu zeleného plynu.
Palivo pro provoz zařízení dodává přímo přilehlý elektrolyzér projektu GET H2 Nukleus. Ten využívá elektřinu z obnovitelných zdrojů k rozkladu vody. Zatímco v současnosti zásobuje testovací turbínu počáteční fází výroby, do roku 2027 má tento elektrolytický celek dosáhnout celkové kapacity 300 MW. Přesná data o naměřených emisích a finanční náklady celého zkušebního bloku v Lingenu společnosti dosud nezveřejnily, vyhodnocování provozních dat probíhá průběžně.
Záloha pro dny bez větru a slunce
Německý energetický systém prochází odstavováním uhelných kapacit a postupným navyšováním instalovaného výkonu solárních a větrných farem. S podobnými investicemi počítají i další hráči na kontinentu, jak ukazuje například přeskupování větrných a solárních parků v portfoliích evropských energetických společností. Meteorologické podmínky v zimním období však přinášejí dlouhé periody beze srážek, s hustou nízkou oblačností a slabým prouděním vzduchu, označované jako Dunkelflaute.
V takových chvílích klesá výroba obnovitelných zdrojů k minimu. Elektrická síť proto vyžaduje flexibilní zdroje schopné rychlého náběhu, které dodají chybějící kapacitu. RWE v tomto segmentu nedávno uspěla v aukci německé Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur), kde získala kontrakty na stavbu nových plynových elektráren připravených na vodík o celkovém výkonu 2,1 GW.
Zkoušky v Lingenu potrvají několik měsíců. Inženýři se zaměří především na rychlost odezvy turbíny při prudkých výkyvech frekvence v přenosové soustavě a na opotřebení dílů při častých startech a změnách palivové směsi.